Articles

Co znamená důvěřovat Bohu? Možná ne to, co si myslíte

Často se nám říká, abychom důvěřovali Bohu, a mnozí z nás radí druhým, kteří jsou úzkostní nebo sklíčení, aby tak činili. Co to však znamená?“

V některých případech, když lidé dávají tuto radu, mají na mysli toto: Bůh ti nakonec dá, co chceš. Bůh se k tvému způsobu myšlení jednou přikloní. Vydrž a počkej, až Bůh odpoví (tvým způsobem). On se o věci postará (způsobem, který tě potěší).

To není důvěra.

Důvěřovat znamená přejít k pevnému přesvědčení, že cokoli se Bůh rozhodne udělat, je správné. Znamená to být smířený s tím, co dělá, jak se rozhoduje. Znamená to přijmout, že Bůh často jedná paradoxně, způsobem, který se liší od našich představ o tom, co je nejlepší, nebo jim dokonce odporuje. Bůh často dopouští zlo pro nějaké větší dobro, i když je nám toto větší dobro skryto.

U paty kříže si uvědomujeme, že i naprostá katastrofa může přinést nesmírné dobro. Ne nadarmo říkáme tomu strašnému dni „Velký pátek“. Zdánlivá „totální prohra“ toho dne předznamenala novou smlouvu a dala k dispozici více než dost milosti a milosrdenství na záchranu celého lidského rodu – pokud o to jen požádáme.

Mnozí z nás zažili těžkosti, které pro nás byly v té době zcela zničující. V některých případech jsme následně pochopili, proč je Bůh dopustil. Vidíme, jak jsme na základě těchto zkušeností vyrostli nebo jak se nám otevřely nové možnosti, které jsme sice v té době nepreferovali, ale ve skutečnosti byly nejlepší. V jiných případech nám však to, čím jsme prošli, stále nedává příliš smysl. Pokud jsme se však naučili důvěřovat Bohu, můžeme se smířit s jeho zdánlivým „ne“ našemu vytouženému výsledku. Důvěra říká: „Dobře je mé duši.“

Ve starém hymnu s tímto názvem se zpívá:

Když pokoj jako řeka provází mou cestu,
když se smutek jako mořská vlna valí;
ať už je můj úděl jakýkoli, naučil jsi mě říkat:
dobře je, dobře je mé duši.

To je důvěra: schopnost říkat: „Ať už je můj úděl jakýkoli, dobře je mé duši.“

Důvěra je schopnost říkat: „Ať už je můj úděl jakýkoli, dobře je mé duši.“ Není špatné předkládat Bohu svá přání a touhy, ale důvěřovat mu znamená být smířený s jeho odpovědí, ne se na ni zlobit.

Navždy prosíme Boha, aby požehnal tomu, co děláme, ale kdy hledáme, čemu Bůh žehná, a pak to děláme?“

Důvěřovat Bohu neznamená myslet si, že mi nakonec dá, co chci. Důvěřovat Bohu znamená být smířený s tím, co chce on; vědět, že to, co chce on, mi stačí; je tu pokoj a mé duši je dobře

.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.